Skákat se musí umět
Skákat někde při zemi není pochopitelně nic složitého. Kolikrát můžeme vidět i děti, jak skáčou dejme tomu ze schodů, z nižších větví stromů a podobně. Ale v tomto případě je to samozřejmost, na kterou se není nutno nijak extra připravovat, jenom proto, že jde o malou výšku. A dopad z ní naše tělo obvykle bez problémů vydrží. Skoky z větších výšek jsou ale rizikovější. A z čím větší výšky má člověk skočit, tím je potenciálně ohroženější. A od určité výšky už není naděje, že by to skokan přežil bez pomůcky jménem padák.

Ti, kdo chtějí skákat z letadla a zažít ten pocit, který se jindy než při volném pádu do prázdna nezažije, prostě musí mít padáky. A musí s nimi pochopitelně umět zacházet. A musí vědět, jak si při takových skocích počínat, protože by tam nahoře i jediné pochybení nebo selhání mohlo znamenat definitivní konec. A tak se ti, kdo chtějí podobně skákat, na tuto činnost nejprve připravují. Musí zvládnout nejdřív teorii a pak i praxi, protože nikdo učený z nebe nespadl. Je tedy třeba absolvovat základní výcvik sestávající z teoretické přípravy na seskoky padákem, pozemní přípravy na seskoky padákem, získání videoinformací, přezkoušení, předseskokové přípravy na letišti a prvního seskoku padákem na jeho automatické otevření.

To vše má značný význam. A proto to mohou člověka naučit jenom ti nejschopnější. Oprávnění střediska Paraskola-impact je pak potvrzením toho, že právě zde získá člověk poznatky, které bude při seskocích určitě potřebovat. A zdejší vybavení, tedy studentské komplety typu křídlo Falcon, padáky se zabezpečovacími přístroji Cypres, radiostanicí a výškoměrem, kombinéza, přilba a ochranné brýle jsou zárukou, že zde nedojde k žádnému neštěstí. Takže chcete-li, sežeňte si v minimálně patnácti letech věku tenisky, teplákovou soupravu a boty nad kotníky a potvrzení o zdravotní způsobilosti od leteckého lékaře a s chutí do toho.